Verča Šplíchalová pro nás v dubnu zachytila, jak se naše střediska připravují na žně. Aktuálně jsou pole téměř sklizená a my ve výkupu musíme všechny komodity správně ošetřit a uskladnit. Pokud budete číst dál, dozvíte se, jak to u nás chodí.
V době, kdy tento článek píši, je polovina dubna, a ač se to nezdá, slovo ,,žně“ již silně rezonuje na všech našich tachovských střediscích. Ať už bych se vydala do Plané, Kladrub nebo Trpíst, kde se o zrna pečlivě starají týmy Romana Dvořáka, Libora Zeithamla a v neposlední řadě Martina Paška, nebo do Boru, všude by se hrála stejná písnička.
Pro dnešní pohádku O zrníčkách jsem si tedy vybrala království Pavla Bělíka v Boru, ten má k ruce své poddané silomistry Miroslava Jirku a Marka Kostrouna, kteří svědomitě plní jeho přání a s přehledem řídí silo o celkové kapacitě 21 tisíc tun. Ač počasí letos zemědělcům příliš při otevření jara nepomáhalo, věřím, že se jim podařilo řádně pole osít, pohnojit a ošetřit a v létě nám náš zámek až po střechu opět zrny zaplní. Co však čeká předtím naše silomistry a vedoucího sila Pavla?
Jeho první cesta povede za naší paní ředitelovou Hankou Sedláčkovou, tu musí překrásně poprosit, aby co nejdříve uzavřela obchody s místními i zahraničními panovníky a zrna z loňské úrody rychle prodala. Protože je to zdatná obchodnice, čeká náš borský tým, i přes nelehkou situaci na trhu koncem května, nakládka uceleného vlaku, kdy během čtyř dní musí zvládnout naložit na vagony 1.850 t pšenice potravinářské. K tomu je potřeba dobré naplánování, komunikace a ochota pracovníků zůstat na ,,zámku“ až do večerních hodin.
Než se však všechny tyto důležité obchody uskuteční, musí se o zrna silomistři celý rok dobře starat. Vedoucí království kontroluje každý týden teploty jednotlivých buněk a na základě toho se rozhodne, kterou buňku jako první přepuštěním do jiné buňky ochladí. Rozhodování to není lehké, protože musí dopředu naplánovat, kterou další komoditu bude v tyto dny muset expedovat nebo na silo přijímat. Pavla však se svojí 40letou praxí v podniku málokdy již něco zaskočí.
Ptáte se, proč se mezi zrnky náhle zvýší teplota? To se tak rozhodnou broučci, že si udělají v buňce sila večírek a začnou se nekontrolovatelně množit. Mezi hlavní škodiče, které při své práci v laboratoři objeví naše Popelka, paní Anna Bělíková, jež vzorky pečlivě zrníčko po zrníčku přebírá a třídí, patří pilous černý, lesák skladištní nebo roztoč moučný. Pokud se při kontrolním vzorku tito brouci objeví, je potřeba komoditu neprodleně vyčistit. V případě velkého namnožení je nutná asanace položením tablet nebo zaplynováním a poté opět čištění. Přepuštění jedné buňky o kapacitě tisíc tun trvá přibližně 20 hodin. Když zmiňuji Popelku, nesmím zapomenout na hrách, u kterého může také vzniknout problém při skladování, a to díky zrnokazu hrachovému.
Aby naše pohádka skončila dobře, tak jak pohádky končit mají, je také potřeba udržovat v kondici technologii sila. A to máte: redlery, motory, ventilátory, klapky, řetězy, příjmové cesty, elevátory a další. Vše se musí kontrolovat, promazávat, udržovat bez prachu a nečistot.
Díky tomu, že občas krále sila zastupuji, vím, že se o průběh žní na našich střediscích nemusíme obávat. Ano, některé dny jsou náročnější, únava stoupá a nervy jsou občas na pochodu, ale vždy se vše nakonec zvládne a hromady z příjmových košů postupně mizí a zrnka se ukládají ke spánku do bezpečí sila. Loňská sklizeň byla velice rychlá, co nám počasí připraví letos, ještě nevíme, a tak přeju všem našim střediskům na západě, ale také na středu, aby se i to letošní léto strávené v práci neslo v příjemném duchu a na podzim byly sklady plné zrn ve skvělé kvalitě.