„Jako vedoucí bioplynové stanice pracuji již desátým rokem. Úplně na začátku, když jsem dostal tuto pracovní nabídku, jsem neměl vůbec žádné představy, jak taková bioplynová stanice funguje, a co všechno to obnáší. Následovalo plno hodin strávených na internetu hledáním bližších informací. Rozhodnutí přijmout tuto práci bylo pro mě trochu vykročení do neznáma,“ říká Lukáš Šťastný, vedoucí bioplynové stanice v KLADRUBSKÉ, a.s.
Nastoupil jsem ještě v době před podpisem smlouvy s dodavatelem, takže jsem měl možnost být od začátku u výstavby a vše kontrolovat. Dnes jsem za to velmi rád, jelikož vím, jak se celá stanice stavěla, kde jsou položeny jednotlivé elektrické rozvody, potrubí atd. Během výstavby jsem byl vyslán na týden do Německa na školení k dodavateli bioplynové stanice, kde jsem se dozvěděl mnoho užitečných informací využitelných při provozu. Absolvoval jsem také čtyřdenní školení na obsluhu motoru v rakouském Jenbachu. Poté nastal den D, kdy jsme poprvé roztočili motor v kogenerační jednotce, a pro mě začala velká odpovědnost udržet zařízení v provozu. Do tohoto okamžiku jsem si nedokázal vůbec představit, jak náročné to bude zaměstnání.
A co vlastně obnáší provoz bioplynové stanice? Spousta lidí si řekne: „Vždyť se to jen nakrmí, zapíšou se údaje a je to.“ Ve skutečnosti je to úplně jinak. Provoz stanice je nepřetržitý a je nutné ho zajistit kterýkoliv den a v jakoukoliv hodinu v roce, ať už je víkend či svátek. Kromě běžné kontroly a údržby zařízení se dost často projevují nepředvídatelné poruchy spojené se stářím zařízení. Velký vliv na chod celé stanice má také počasí. Stačí silnější vítr, prudký déšť, bouřka, v létě vysoké teploty nebo naopak v zimě nízké teploty. To vše může přerušit chod. K provozování je nutné zajistit různé revize, provozní deníky, povolení, školení, potřebné ochranné pomůcky, biologické rozbory a spoustu dalšího, tak aby bylo vše v pořádku, jak papírově, tak provozně. V případě poruchy, ať už na motoru v kogenerační jednotce nebo přímo na bioplynové stanici, bezpečnostní systém zařízení automaticky zavolá a nahlásí o jakou poruchu se jedná. Porucha, která neohrožuje bezpečnost provozu, se často nechá vyřešit na dálku připojením se přes vzdálenou plochu přes mobil nebo počítač. Ale v případě výpadku kogenerační jednotky či jiné poruchy, která by ohrozila bezpečnost chodu zařízení, je nutné se v co nejkratší době dostavit na stanici a zajistit bezpečný chod zařízení. Provoz na naší bioplynové stanici z velké části zajišťuji já a k ruce mám další dva zaměstnance. V pár dalších řádcích bych se Vám pokusil popsat naší bioplynovou stanici.
Bioplynová stanice je umístěna v zemědělském areálu v obci Kladruby v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Do provozu byla uvedena v srpnu roku 2012. Jedná se o čistě zemědělskou bioplynovou stanici, tzn. že veškeré vstupní materiály pochází ze zemědělské výroby. Dodavatelem bioplynové stanice byla německá firma MT-Energie. Zařízení disponuje elektrickým výkonem 999 kW a tepelným výkonem 1039 kW, jedná se tedy o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Část vyrobené elektřiny se využívá k napájení celého zemědělského areálu živočišné výroby v Kladrubech a zbytek se dodává do distribuční sítě. Vyrobené teplo využíváme na třech odběrných místech. Část vyrobeného tepla je nutná pro provoz bioplynové stanice, další část slouží k ohřevu vody a vytápění dojírny v živočišné výrobě. Zbytek veškerého vyrobeného tepla dodáváme do obce Kladruby, kde za pomoci výměníkové stanice teplo slouží pro vytápění 44 rodinných domků včetně obecního úřadu a kulturního domu. Technologie bioplynové stanice využívá dvoustupňovou fermentaci s mezofilním teplotním rozsahem. Zařízení má celkem čtyři železobetonové kruhové nádrže, zakryté plynojemy, a vzduchonosnou střešní fólii, z čehož dvě nádrže tvoří první a druhý stupeň fermentace a zbylé dvě nádrže slouží jako skladovací jímky, kogenerační jednotku kontejnerového typu od firmy AB Energy se zážehovým dvacetiválcovým motorem od rakouské firmy Jenbacher, vstupní kruhovou jímku na kejdu, dávkovací zařízení, trafostanici a nouzový hořák pro spalování bioplynu v případě havárie nebo odstávky kogenerační jednotky. Jako vstupní substráty používáme kukuřičnou siláž, travní senáž, GPS, odpady z krmení a hovězí kejdu. Provoz je z velké části plně automatizován. Během výroby bioplynu vzniká odpad tzv. digestát, který dále zpracováváme pomocí separátoru na podestýlku do živočišné výroby. Zbytek digestátu aplikujeme jako hnojivo na pole. Provoz bioplynové stanice má pro naši společnost jasné výhody, ať už po stránce finanční či provozní. V první řadě se jedná o již zmíněnou dodávku elektřiny a tepla do našeho areálu a jako další výhodu si můžeme dovolit dát zvířatům to nejlepší krmení a horší kvalitu zužitkuje bioplynová stanice.
Na závěr bych to shrnul následovně. Provozovat a mít na starosti bioplynovou stanici je pro mě něco jako starat se o další dítě. Často to bývá dost náročné a únavné, vstávat v noci, trávit tam čas při poruchách, mít pohotovost a nesmět si dát ani pivo. Ale i přes to všechno mohu říct, že mám tuto práci rád, dokonce bych mohl říct, že se stala mým koníčkem. Moje manželka má na to trochu jiný pohled. Pro ni je to spíše něco jako milenka, které vždy musím zvednout telefon a jet za ní, ať už zavolá ve dne nebo v noci.
Autor: Lukáš Šťastný, KLADRUBSKÁ a.s.
